|
|
Perspektivy feministické teologie v biblistice: Hagar
Kajová, Katarína ; Prudký, Martin (vedoucí práce) ; Rückl, Jan (oponent)
Kajová, Katarína Abstrakt Táto práca ponúka sondu do exegetického bádania dvoch výrazných feministických biblistík, ktoré sa v posledných desaťročiach rozvíjajú ako súčasť rôznych podôb feministického hnutia. Na príklade konkrétneho textu záverečná práca ukazuje, že rôzne kontexty dokážu čitateľa, vykladača, a teda aj výklad, učiniť citlivejším pre určité spoločenské javy, ktoré nachádzajú aj v texte, aj vo vlastnom svete. Zvoleným biblickým textom je príbeh Hagar z pasáží Gen 16, 1-16 a Gen 21, 9-21, ktorého exegézu podávajú vybrané feministické biblistiky Phyllis Trible a Dora Rudo Mbuwayesango. Obe autorky pochádzajú z odlišných prostredí a práca ukazuje, ako sa tieto prostredia premietajú do ich porozumenia feminizmu aj do vlastnej exegetickej práce. Podobne ako feministické hnutie, tak aj feministické biblistiky v sebe obsahujú množstvo smerov a podôb. Ich výber dôrazov a citlivosť na špecifické témy závisia od ich vlastného kontextu a prostredia.
|
|
|
Víra inspirovaná živým stvořením podle Žalmu 104
Čmelík, Pavel ; Prudký, Martin (vedoucí práce) ; Sláma, Petr (oponent)
Práce se zabývá strukturou Žalmu 104 a rozdílnými variantami jeho dělení v podáních různých autorů. Kromě toho je zaměřena i na komparaci překladů vybraných míst, jež se týkají živého stvoření. Zaměřuje se i na překladové varianty vybraných hebrejských, řeckých a latinských názvů zvířat do češtiny (kozorožec, daman). Kromě toho porovnává Žalm 104 s egyptským Achnatonovým Chvalozpěvem na Slunce i s podobnými texty Starého zákona, jež se zaměřují na stvoření. Ve Starém zákoně jde především o porovnání se zprávou o stvoření v Gn 1, dále s některými dalšími tzv. stvořitelskými žalmy (Ž 8, Ž 19 a Ž 146) a s kapitolami Jb 38-41. Kromě mnoha tematických podobností v uspořádání těchto textů jsou v práci zmíněny také významné rozdíly v jejich žánrech. Zatímco Žalm 104 je chválou v osobním vztahu člověk - Bůh, zpráva o stvoření v Gn 1 je neosobním vyprávěním o Bohu a v případě Jb 38-41 jde o napomínající řeč Boha k člověku. Při hlubším zamyšlení nad Žalmem 104 a srovnávanými texty včetně dalších, které zde nebyly podrobně rozebírány, se jeví jako nápadná souvislost Žalmu 104 se zprávou o potopě v Gn 7-9 a se stvořitelskými mýty z Mezopotámie. Práce se dále věnuje otázce mýtického, metaforického a reálně zoologického pojetí živých tvorů v žalmech. V této souvislosti se podrobněji zabývá livjátanem, lvem a...
|
|
|
Jan Merell jako překladatel a biblista
Primus, Jan ; Bartoň, Josef (vedoucí práce) ; Hřebík, Josef (oponent)
Obsahem diplomové práce je zpracování a prezentace dostupných materiálů o životě a díle kněze, biblisty, pedagoga a děkana Cyrilometodějské bohoslovecké fakulty prof. ThDr. Jana Merella. Cílem práce bylo z dostupných pramenů zdokumentovat jeho životní osudy v kontextu historických událostí, především z období, kdy byl Jan Merell konfrontován s proticírkevní perzekuční politikou totalitních režimů 20. století jednak v průběhu okupace Československa armádami nacistického Německa a následně i během nástupu a upevňování moci komunistického režimu. Dále měla práce podat stručný přehled bohaté literární a vědecké činnosti Jana Merella, díky níž se zařadil na přední místa mezi zástupci české biblické vědy a jeho význam a věhlas překročil i hranice naší země. Jan Merell patří, i přes rozporuplné názory na některé aspekty jeho veřejného působení, k významným představitelům české a československé katolické církve.
|
|
| |
|
|
A příšery skákati tam budou. Výnos o Babylónu (Izajáš XIII).
Lukáš, Jan ; Prudký, Martin (vedoucí práce) ; Čapek, Filip (oponent)
Třináctá kapitola knihy Izajáš patřící do sbírky výnosů proti pronárodům (kapitoly 13 až 23) sice spadá svým umístěním do Protoizajáše (kapitoly 1 až 39), ale jedná se o autonomní jednotku. Tento první výnos sbírky směřuje proti největšímu odpůrci Judského království a též jeho zhoubci. Babylón se v Bibli stal symbolem pro bezbožné místo, kde se Božímu lidu dějí příkoří, ať už v knize Daniel, v Novém zákoně pak 1. epištole Petrově, či ve Zjevení. Při líčení zániku tohoto města, analogickému ke zničení Jeruzaléma, používá autor poetických prostředků a velmi barvitých a někdy velice syrových obrazů, včetně jakéhosi starověkého bestiáře. Tato diplomová práce se soustředí v první řadě na překlad hebrejského textu, tak jak je nyní dochovaný v biblickém kánonu, a jeho srovnání s ostatními starověkými překlady do starořečtiny, latiny i na řečtině závislé koptštiny. Je na místě vzít zde v úvahu bezprostřední kontext, zvláště 14. kapitolu, a také texty stejného žánru, tedy výroky proti ostatním národům, zejména Asýrii, ale i proti Judsku a Izraeli a pak i příbuzné formy z knihy Jeremiáš, kde přicházejí ke slovu i historicko-kritické otázky. Pozornost si tu zaslouží také příbuznost tohoto textu s Genesis 11,1-9. Zvláště v poslední části zkoumané pasáže (verše 20 až 22) se nacházejí v Bibli málo frekventovaná...
|
|
|
Izajáš 49 v pohledu rétorické kritiky: Mezi pochybnostmi a převratnou nadějí.
Tomeš, Jordan ; Sláma, Petr (vedoucí práce) ; Prudký, Martin (oponent)
Tato diplomová práce uplatňuje metodu rétorické kritiky na vybraný biblický text ze 49. kapitoly proroka Izajáše. Rétorická kritika je exegetickou metodou, která se za předpokladu, že forma textu neoddělitelně souvisí s jeho obsahem, snaží pozorným studiem lingvistických struktur textu lépe porozumět tomu, co autor svými slovy zamýšlel. V rámci tohoto studia, které je synchronní povahy, užívá rétorická kritika strukturálních a literárních nástrojů a dbá na prvky argumentace v textu. V první kapitole této práce je blíže představen vznik a následný vývoj rétorické kritiky. Ve druhé kapitole práce jsou blíže upřesněny pravidla vlastní metody, podle kterých je následně ve třetí kapitole, která tvoří jádro této práce, pracováno se zvoleným biblickým textem. V závěrečné čtvrté kapitole je pak užití metody rétorické kritiky zhodnoceno.
|
|
|
Spravedlivá Támar: výklad a interpretace Genesis 38
Macek, Jan ; Prudký, Martin (vedoucí práce) ; Čapek, Filip (oponent)
Diplomová práce se zabývá exegezí a interpretací třicáté osmé kapitoly knihy Genesis. Text je podroben kritické analýze. Nejprve je proveden rozbor hebrejského originálu. Ve druhé části je text analyzován synchronními a diachronními metodami, po té je text vyložen po verších. Součástí výkladu jsou tři exkurzy pojednávající levirátní povinnost, význam termínu הקדש a solidární pojetí spravedlnosti Starého zákona. Třetí část se zabývá recepcí textu v Písmu a v křesťanských dějinách. Jako příklady recepce byly vybrány: Kniha jubilejí, komentář Efréma Syrského, Přednášky na knihu Genesis Martina Luthera a interpretace textu pohledem teologie osvobození a feminismu Dorothee Sölle. V závěru práce je předložena zvěst textu, která může sloužit jako podklad pro další teologickou práci.
|
|
| |
|
| |
|
|
Jaroslav V. Sedláček (1860 - 1925), biblista a jazykovědec
Solničková, Klára ; Novotný, Vojtěch (vedoucí práce) ; Ventura, Václav (oponent)
Diplomová práce pojednává o životě a díle předního českého biblisty, orientalisty a pedagoga české teologické fakulty Karlo-Ferdinandovy Univerzity v Praze, Jaroslava Sedláčka (1860-1925). Práce je členěná do dvou hlavních částí. První část je obsažena v 1. kapitole a předkládá kritický životopis Jaroslava Sedláčka v pěti časových etapách 1.1. Dětství a studium (1860-1889), 1.2. Působení v duchovní správě (1881-1925), 1.3. Pedagogické působení na české teologické fakultě (1891-1924), 1.4. Zahraniční cesty a konference (1888-1904), 1.5. Závěrečná etapa života (1924-1925). Druhou část obsahuje 2. kapitola s názvem Dílo Jaroslava Sedláčka, která je rozdělena na dvě podkapitoly: 2.1 představuje Sedláčkovu bibliografii jako celek a 2.2 člení Sedláčkovo dílo z tematického hlediska v chronologickém pořadí. V závěrečné části je přidaný seznam Sedláčkova bibliografie. Práce se snaží se podat podklady pro ocenění díla a zhodnotit jeho přínos české starozákonní biblistice.
|
host ::
RSS.